Když nemůžeš …. tak zvolni!

Žijeme v době, kdy se většina lidí doslova žene za něčím. Muži chtějí vydělávat co nejvíce peněz, ženy usilují o emancipaci, chtějí být dokonalými matkami a nejlépe vše zvládnout samy, bez pomoci.

Ale k čemu to všechno vlastně je?

Před rokem, asi dva týdny před porodem svého syna, jsem dostala skvělou pracovní nabídku. Takovou, která se neodmítá. Porod neporod, připravovala jsem se na pohovor, oslovovala současné i bývalé kolegy o reference a s klidem pohovor posunula o týden, protože v den jeho původního konání jsem začala rodit. Ano, čtete správně – absolvovala jsem pohovor na práci snů asi šest dní po porodu. Jasně, že jsem o tu práci opravdu moc stála. V hlavě jsem si malovala, jak budu brát skvělý plat, získám svůj dream job, můj muž půjde na mateřskou a z toho platu zaplatím pomocníky do naší idylky.

Jenže…

To by bylo příliš jednoduché, že? Práci jsem nedostala a nabídky alternativ byly kompromisy. Rozhodla jsem se tedy plně věnovat miminku a „užít si“ mateřskou.

Ale, jak už mě znáte, být jen mámou mi nestačilo. S mou první dcerou jsem si udělala MBA, teď jsem měla potřebu pracovat. A tak jsem rozjela svůj projekt „Tajemství vlastního štěstí“, pomáhala kamarádce s tvorbou webu, připravovala časopis pro metodu RUŠ a občas administrovala nějaký ten e-mail. A k tomu jsem ještě začala pracovat na částečný úvazek pro svého zaměstnavatele… Je toho dost, viďte?

Moje nutkavá potřeba zvládat všechno se zvrhla.

Najednou jsem začala chátrat. Byla jsem smutná, protivná, křičela jsem na děti, partnera, a moje frustrace jen rostla. Dostala jsem se do bodu, kdy mi došlo, že takhle to dál nejde. Uvědomila jsem si, že si musím začít vybírat. Moudře vybírat, nejen práci, ale i aktivity. Došlo mi, že mé děti jsou malé jen jednou a jejich přítomnost si opravdu neužívám. Chřadla jsem a rozhodně jsem nebyla šťastná. Jak můžu psát o štěstí, když sama nejsem šťastná? říkala jsem si.

A tak jsem skoro všechny své aktivity zrušila. Sociální sítě omezila a zpomalila.

Ano, nečinnost na sociálních sítích nic nevydělá, nové klienty nepřitáhne a algoritmy vás upozadí. To vše jsem akceptovala s tím, že chci psát články pro radost a tvořit obsah, který je autentický. Myslím si, že hodnota a autenticita se brzy stanou svatým grálem v množství a rychlosti, která nás obklopuje.

A zatím se mi potvrzuje, že jsem měla pravdu. Jakmile jsem si odebrala vše, co mi jen bralo energii a nechala si jen to, co mě naplňuje, dovolila si zvolnit a načerpat sílu, vrátilo se moje štěstí.

Pokud čtete tyto řádky, apeluji na vás. Udělejte si revizi svého života. Jak moc žijete teď a jste šťastní teď, a jak moc v minulosti či budoucnosti? Ženete se za něčím tak moc, že si dnešek ani nestíháte užít?

Tip na revizi života:

1. Napište si, jak se teď máte. Popište své aktuální pocity, náladu a spokojenost s životem.
2. Jak byste se chtěli mít? Představte si svůj ideální stav – co vás činí šťastnými, jak vypadá váš ideální den.
3. Je něco, co nemáte a chcete toho dosáhnout? Zvažte, zda je váš cíl opravdu dosažitelný. Co pro něj děláte? Činí vás toto úsilí šťastnými? Pokud máte mnoho aktivit, zkrouhněte je na minimum, jak jsem to udělala já. Zredukovala jsem své práce na jednu a zbavila se zbytku, což mi odstranilo stres z nestíhání. Přijala jsem fakt, že uklizený byt není klíčem k mému štěstí, a uvolnila se ohledně nepořádku. Tím jsem získala více času pro sebe a své děti. Navíc, když má můj muž volno, jde na kroužky s dětmi on, a já mám čas jen pro sebe. Když mám chuť, jdu s nimi.

Zkuste si vše sepsat na papír, nebo pro technologické nadšence na iPad s elektronickou tužkou (vtípek!). Uvidíte, jak vám to pomůže získat nový pohled na váš život a uspořádat si priority.